Češi a kempování: Glamping na vzestupu, životní prostředí mezi preferencemi

Příroda, únik od stresu a čas s rodinou a přáteli – to jsou top tři atributy, které Češi oceňují na kempování. Proti tomu stojí riziko špatného počasí, nepohodlí a omezené podmínky pro hygienu. Více než polovinu z nás láká karavan či obytné auto. Na vzestupu je tzv. glamping, který by rádo vyzkoušelo 43 % lidí. Každý desátý vyhledává výhradně ta místa, která dbají na životní prostředí. Takové jsou výsledky průzkumu Buřinky zaměřeného na kempovací návyky Čechů. Revoluci do moderního kempování (a udržitelného stavitelství vůbec) vnese dům SAMOROST. Bude tvořen výhradně z ekologických materiálů v čele s podhoubím a návštěvníkům nabídne spojení přírody a luxusu.
 

Blízkost k přírodě versus zataženo občas trakaře

Léto je tu a s ním i prázdniny, čas dovolených, táborů, výletů a také kempování. Právě to má v České republice bohatou historii. První kempy u nás začaly vznikat už na počátku 20. století. Rostla obliba outdoorových aktivit, pobytu v přírodě a cestování. Velký boom zažilo kempování v době socialismu, kdy lidé jednak nemohli cestovat do zahraničí, jak by chtěli, a současně se jednalo o cenově dostupnou formu dovolené.

„Obecně určitě můžeme říct, že za poslední dekádu se chování českých turistů změnilo hned v několika ohledech. V kurzu jsou pobyty, kdy jsou lidé blíže přírodě. V této souvislosti stoupl zájem i o tak trochu jiné formy dovolené, jako je třeba glamping, který spojuje pohodlí hotelu s dobrodružstvím a romantikou kempu. Je oblíbený napříč generacemi. Je to způsob kempování, který nabízí více soukromí. Nabídky bývají často zaměřené na romantiku, což využívají páry nebo třeba rodiny (jako příklad můžeme zmínit tree housy, které ve velkém oceňují děti). V neposlední řadě je třeba říct, že glamping je atraktivní způsob udržitelného cestování, který ale zároveň umožňuje lidem využívat vymožeností dnešní moderní doby. A současně nabízí mnohem užší spojení s přírodou než třeba pobyt v hotelu,“ shrnuje ředitel České centrály cestovního ruchu – CzechTourism František Reismüller a dodává: „Řadu tipů na glamping lidem přinášíme prostřednictvím portálu Kudy z nudy, kde jeho vyznavači najdou hned 100 tipů na luxusní kempování v přírodě. V podobě speciální sekce na webových stránkách VisitCzechia pak informujeme milovníky tohoto typu cestování ze zahraničí.“

V České republice je v současné době asi 600 kempů, které nabízejí různé možnosti ubytování od stanů, karavanů, chatek až po bungalovy. Kempování je atraktivní hlavně pro rodiny s dětmi, ale i pro mladé lidi a seniory. Stavební spořitelna České spořitelny (Buřinka) ve svém průzkumu zjišťovala, co se lidem na kempování líbí.

 

 
Největší nevýhodu kempování vidí Češi v nevyzpytatelném počasí (39 %), dále v nedostatku pohodlí (33 %) a omezených podmínkách pro hygienu (33 %). Zlodějů se obává 27 % respondentů, divoké zvěře 18 %. Mezi dalšími nevýhodami bylo zmíněno staré zázemí (13 %) a málo soukromí (10 %).
 

Glamping na vzestupu

Buřinka ve svém průzkumu dále zjišťovala, jaký typ kempování lidi láká a co by si chtěli vyzkoušet. Více než polovina respondentů hlasovala pro karavan či obytné auto. „Přes 40 % dotázaných projevilo zájem o tzv. glamping, což je moderní způsob kempování, kombinace přírody a luxusu. Propojuje přednosti klasického kempování s komfortem, který je typický hlavně pro apartmány či hotely,“ vysvětluje Monika Kopřivová z Buřinky a dodává: „Mile nás překvapilo, kolik lidí přistupuje ke kempování zodpovědně s ohledem na životní prostředí. Při rozhodování, kam jet kempovat, hraje ekologie důležitou roli pro více než třetinu dotázaných. Dokonce každý desátý z oslovených vyhledává výhradně ta kempovací místa, která dbají na ochranu životního prostředí​​.“
 

 

Dům SAMOROST mění nevýhody klasického kampování v přednosti

V současné době vzniká v České republice stavba, která může znamenat revoluci v moderním způsobu kempování a nejen tam. Dům SAMOROST všechny nevýhody kempování buď rovnou smaže, nebo promění v jeho výhody.

„Dům SAMOROST bude vrcholem stejnojmenného projektu, který zkoumá a vyvíjí materiál na bázi mycelia pro využití v udržitelném stavebnictví. Náš dům bude demonstrací způsobů, jak lze tento ryze přírodní materiál využít. Nahradit by mohl např. polystyren. V této fázi pracujeme s variantou obytného domu pro glamping a ekologický způsob kempování. V našem domě vám špatné počasí vadit nebude, naopak si ho díky stropnímu světlíku vychutnáte. Dům je navržen tak, abyste v něm byli v bezpečí před nevítanými hosty, abyste si kempování užili pohodlně a luxusněji, včetně základních hygienických nároků,“ říká Jakub Seifert ze spolku MYMO, který společně s Buřinkou stojí za projektem a domem SAMOROST. „Možností, jak dům z mycelia v praxi využít, bude daleko více. Pilotní varianta bude hotová na konci tohoto roku.“
 

O SAMOROSTu

Projekt SAMOROST, který byl zahájen v dubnu 2023, je průkopnickým krokem směrem k udržitelnému stavebnictví a bydlení. Za tímto ambiciózním projektem stojí Stavební spořitelna České spořitelny (Buřinka) a odborníci ze spolku MYMO, kteří se spojili, aby prozkoumali možnosti využití materiálu na bázi podhoubí ve stavebnictví.

Rok 2023 byl rokem intenzivního výzkumu a designu. Odborníci se zaměřili na mykokompozit, provedli řadu testů a zjistili, že tento přírodní materiál má potenciál nahradit neekologické materiály, jako je polystyren, které se v stavebnictví běžně používají.

Že je materiál nejen funkční, ale také krásný a využitelný v rámci moderního designu, dokázala zážitková výstava na mezinárodním festivalu Designblok. Tým SAMOROSTu zde představil nábytek a interiérové doplňky vyrobené právě z mykokompozitu.

V roce 2024 se projekt posunul do další fáze – začala výroba domu SAMOROST. Tento dům bude ukázkou toho, jak lze mycelium využít v udržitelném stavebnictví. Dům bude dokončen na konci roku a v roce 2025 bude představen veřejnosti. Projekt získal i oficiální uznání, když mu ministr životního prostředí Petr Hladík udělil záštitu.

 

Kdo je MYMO

Spolek MYMO sdružuje osobnosti z oblasti výzkumu, které si daly za cíl položit základy myceliové architektury v České republice. Jedná se o odborníky jednak z Ústavu modelového projektování Fakulty architektury ČVUT (Molab) a jednak odborníky z firmy Mykilio. Kateřina Sýsová, Karolína Petřeková, Petra Jašicová, Jiří Vele, Matěj Róth, Jakub Seifert a Tomasz Kloza za tímto účelem zkoumají a vyvíjejí materiál na bázi mycelia hub. Současně chtějí společně s Buřinkou zvyšovat povědomí o potenciálu mycelia ve stavebnictví mezi odbornou i laickou veřejností.